o podstatě zelených vůní a o tom, jaké duše se v nich rády zabydlí
---
Jak voní cesta trávou? “Jako Zelený vítr přece,” říkáte si určitě, pokud jste se začetli do předchozího textu O parfémech a synestezii. Vent vert od Balmaina opravdu voní jako procházka vzrostlou jarní trávou. Je tu ovšem onen nešťastný problém s reformulací*. Ne že by z Vent vert nadobro vyprchal obraz vlahých bujných drnů. Reformulované vůně působí spíš jako duchové, jako stíny něčeho, co bylo kdysi plné života - základní téma zůstává, ztratí se však probarvenost, parfém jako by zřídl a zprůsvitněl, zploští se…
Co tedy dělat, pokud vůně, kterou jste měli rádi, nebo o níž jste se se zájmem doslechli, byla reformulována, je obtížně dostupnou nebo už se nedej bože vůbec nevyrábí?
V takovém případě je dobré pochopit její DNA a podívat se, z jaké pochází rodiny. Je totiž vysoká pravděpodobnost, že pokud se vám líbí jedna vůně určité skupiny, najdete své oblíbence i mezi jejími příbuznými.
Platí totiž, že člověk se spíš než v jedné konkrétní vůni najde v určitém akordu*. Bude se mu tedy líbit ne jeden jediný parfém, ale hned několik, možná dokonce mnoho vůní, v nichž bude tento akord různě interpretován. Je to trochu jako s přáteli: většinou máme víc než jednoho a všichni mají něco společného, třebaže to tak na první pohled nutně nevypadá.
Pojem “zelené vůně”* je ustálený termín označující parfémy evokující zeleň. Zeleného, trávového efektu je v nich dosaženo kombinací několika složek, které se projevují v celém vývoji parfému, tedy od hlavy*, přes srdce* až po základ*. Někdy k tomu stačí jen jedna či dvě složky a platí, že zelenou vůni prakticky vytvoříte přidáním galbana*. Zaneseme-li je do vonné pyramidy*, budou rozložené takto:
hlava: bergamot*, citron*, limetka*, pomerančové listí neboli petitgrain*, rajčatový list*, tráva*, bambus*, list černého rybízu*, čerstvá paprika*, galbanum
srdce: konvalinka*, frézie*, zimolez*, hyacint*
základ: pačuli*, vetiver*, větvičník*, labdanum*
Ne každý asi ví, jak voní galbanum nebo vetiver, to ale vůbec nevadí. Zelené vůně se vám pravděpodobně budou líbit, rezonují-li s vámi vjemy, jež tyto vůně typicky navozují:
hmat: svěžest, vlahost, chlad, hebkost
zrak: smaragdová zeleň, třpyt kapek, vláčný pulzující pohyb
chuť: bylinná nahořklost a peprnost, chuť mladého špenátu
sluch: ticho, ševelení, ptačí cvrlikání, zurčení vody
estetika: střední fáze jara, úvodní sekvence filmu Pokání (Joe Wright)
Zda jsou zelené vůně vaší krevní skupinou, cítíte možná už při čtení těchto řádků. V praxi tuto náklonnost snadno prověříte otestováním některého z charakteristických zástupců této skupiny.
Výborně poslouží Chanel No 19, obvykle dostupný v kterékoli velké parfumerii. Prochází totiž fází citrusově aldehydové*, květinové a mechové zelenosti, a pomůže vám tak udělat si představu, zda by zelené vůně byly pro vás, a případně která z podskupin s vámi nejlépe souzní.
Jeho úvod věrně evokuje jiskřivou, vlahou zeleň trávy. Postupně získává parfém oblejší květinový nádech připomínající medově zelenou vůni zimolezu*, která je ovšem pouze výsledkem součinnosti jiných květinových tónů. Pozvolna pak směřuje k suššímu základu s převahou zemitého, nahořklého vetiveru. Dominantním tónem Chanelu No 19 je kosatec* navozující charakteristický pocit suchosti a “drhnutí” v nose. Díky němu jindy omamné, rozpínavé květinové tóny zůstávají příjemné i pro citlivější nos.
Pokud se vám Chanel No 19 ani trochu nelíbí, budete zkrátka vědět, že zelené vůně můžete klidně nechat stranou vašeho zájmu. Pokud ovšem alespoň u některé z fází výrazněji zpozorníte, povedu vás dál:
Představte si, že stojíte v trávě jako na prvním obrázku. Kam vás to přirozeně táhne? Máte chuť jít naproti slunci, na světlo, tam, kde v trávě vystupují žluté podtóny? Podobné vjemy ve vás vyvolají vůně citrusově zelené. Citrusy celkovou kompozici vždy prozáří a vnesou do ní energii a optimismus. V zelených vůních se používají citrusové tóny zelené a nahořklé, zejména bergamot, citron a limetka, které postrádají sladkost, a posilují tak svěží aspekt parfému. Také způsobí, že dojem světla bude chladný, nikoli hřejivý. Bude to jarní, svěží slunce. Zda jste doma, zjistíte otestováním Ô de Lancôme od Lancôme.
Táhne vás to na místa, kde je tráva prokvetlá a kde tušíte nasládlou vůni voskově hladkých okvětních plátků? Pak jdete směrem k vůním květinově zeleným. Květiny zelený parfém zaoblují, výrazně zženšťují a dávají mu kosmetický aspekt podobný vůni krému Nivea. Květinově zelené parfémy obsahují zejména konvalinku*, frézii*, zimolez* a pustoryl*, jdou více do prostoru a jsou omamnější. Jste-li v cíli, prověříte zkouškou parfému Diorissimo od Diora.
Možná je vám na celé představě trávy nejpříjemnější to, co se odehrává při zemi, kde se soustředí největší chlad, stín a vlhkost a přese vše leží závoj zemitosti. Pak se zastavte u Eau du soir od Sisley, jež zastupuje zelené vůně mechové neboli chypré*, vonící po mechovém podhoubí. K jejich charakteristickým složkám patří již zmiňovaný bergamot a pačuli, a dále větvičník* a labdanum*.
Konečně pokud byste intuitivně volili ústup do lesního stínu, kde se k vůni trávy přidává větrová vůně pryskyřic a jehličí, najdete se možná ve vůních jehličnatě zelených, obohacených o výtažek z jedlových či borovicových jehlic. Více vám napoví zkouška parfému Pour homme Extrême značky Bottega Veneta.
Zde praktický rozcestník:
Chanel No 19 (♀️): líbí/nelíbí
líbí a zároveň...
... směřujete na světlo: citrusově zelené vůně
Lancôme Ô de Lancôme (♀️), dále Mugler Cologne (♀️/♂️), Dior Eau sauvage (♂️), Annick Goutal Eau du Sud (♀️/♂️), Guerlain Herba fresca (♀️)...
... směřujete mezi květiny: květinově zelené vůně
Dior Diorissimo (♀️), dále Cartier Baiser volé EDT* (♀️), Cacharel Anaïs Anaïs (♀️), Jacomo Silences Sublime (♀️), ...
... směřujete k zemi: mechově/chypré zelené vůně
Sisley Eau du soir (♀️), dále Jean-Louis Scherrer Jean-Louis Scherrer (♀️), Estée Lauder Private Collection (♀️), Givenchy Givenchy III (♀️)...
... směřujete do lesa: jehličnaté zelené vůně
Bottega Veneta Pour homme Extrême (♂️), dále Caron Yatagan (♂️), Tom Ford Vert d’encens (♂️)...
Pro přehlednost musím ještě dodat, že poslední podskupinou zelených vůní jsou parfémy bylinně zelené, jež obsahují zejména bazalku, rozmarýn, mátu, koriandr, pelyněk a šalvěj. Ty ovšem vidím už v poněkud odlišném kontextu, méně nedotčeném - na nějaké malé pokorné zahrádce u kamenné zídky. Představím je proto později, už v příběhu zase trochu jiném a pro duše jinak laděné.
Zelené vůně byly charakteristické pro svobodomyslná 70. léta, jejichž estetika byla stejně přirozená a uvolněná. V dnešní vlně extrémně sladkých parfémů a ovocně svěžích vůní působí zelené parfémy neotřele a vyzařují zvláštní povznesený klid, stejně jako tráva, prostá, vzpřímená a elegantní.
N.B. Definice pojmů opatřených hvězdičkou najdete v Glosáři, jenž je přístupný z hlavního menu blogu.